Historie SDH Vilémov

Po četných požárech v obci, často založených paliči, reagovalo obecní zastupitelstvo na nový zákon o požární ochraně z roku 1876 tím, že veškerou hasební techniku umístilo v průjezdu radnice, aby byla všem občanům pohotově přístupna. Dle soupisu z roku 1871 obec vlastnila čtyřkolovou dřevěnou stříkačku s trubicí, menší železnou stříkačku, 4 ruční dřevěné stříkačky, 6 háků, 8 žebříků, 30 košů na vodu, 2 vozy s lejtami, 2 sekyry a káď. Nakonec to byla pojišťovací banka Slavie, která v důsledku častých požárů nabídla Vilémovu a Klášteru v roce 1878 darem novou čtyřkolovou stříkačku v ceně 700 zlatých, a tak položila základní kámen k ustavení dobrovolného hasičského sboru.

Po únorovém jednání obecního zastupitelstva došlo k ustavení hasičského sboru v obci 1. října 1878, když zájem o členství projevilo 50 občanů. Předsedou byl zvolen hostinský Josef Kolář, místopředsedou sládek Ferdinand Pachovský a jednatelem faktor tkalcovny Jindřich Franc. V roce 1880 se stal jednatelem Fr. Budínský, velitelem Alois Hadák a podvelitelem Josef Březina, který se až do roku 1898 svědomitě staral o výcvik členů. Vedle radnice byla roku 1879 postavena hasičská kůlna. V roce 1882 bylo na dvoře radnice zbudováno leziště, snad první v tomto obvodu.

V prvních letech docházelo ve vedení sboru k častým změnám. V roce 1887, kdy byl velitelem Josef Bárta, obdržel sbor z hasičského fondu 299 zlatých, které použil k zakoupení nové stříkačky. V roce 1899 byl předsedou zvolen MUDr. Jan Kafuněk, jednatelem Josef Vavruška čp. 22 a velitelem kovář Josef Jelínek. Sbor měl 22 činných a 30 přispívajících členů. Byly přejaty nové stanovy a zřízena „Podpůrná pokladna“, pro kterou vypracoval jednací řád předseda MUDr. J. Kafuněk. V roce 1908 se stal starostou sboru obchodník Rudolf Majvald. Dne 11. července 1909, kdy sbor vzpomínal 30. výročí svého založení, konal se ve Vilémově sjezd župy čáslavské č. 2 za účasti starosty Josefa Zelinky a župního náčelníka Václava Chadraby.

Po vypuknutí I. světové války zůstali v obci pouze 4 aktivní hasiči. I tak 15. srpna 1915 pomáhali hasit továrnu fy Wolfa Picka a syn v Golčově Jeníkově. Během války zemřel velitel Josef Jelínek. Sbor stagnoval. Nové vedení bylo zvoleno až na valné hromadě 12. ledna 1919. Starostou se stal Václav Vlach čp. 9 a velitelem Josef Provazník čp. 11. V roce 1929 byla zakoupena od firmy V. Ig. Stratílek za 47 500 Kč nová motorová stříkačka. Velkou zásluhu na tom měl nový velitel Josef Vávra. Část peněz pocházela ze sbírek. Hasiči se obrátili o pomoc na občany z okolních obcí, ve kterých řadu roků obětavě zasahovali při požárech. Sbírka vynesla 12 661 Kč. Dary od spolků a přívrženců představovaly částku 7 750 Kč a organizováním různých kulturních podniků bylo získáno 3 795 Kč. Celkem sbírka vynesla 24 206 Kč. Zbytek peněz si musel sbor vypůjčit v místní kampeličce. Sbor v letech 1910-1935 zasahoval u 57 požárů.

V roce 1934 absolvovali Václav Růžička a Josef Materna samaritánský kurz v Čáslavi. Ve volbách roku 1937 se starostou stal Josef Kudrna, velitelem Josef Vávra a nám. velitele Josef Materna. Dne 20. března 1938 slavil sbor pod patronací čáslavské župy, jíž byl od samého začátku své existence členem, oslavy 60. výročí svého trvání. Práci sboru v jeho začátcích a i v dalších letech zhodnotil okresní vzdělavatel L. Zajíček a diplomy nejstarším členům předal župní starosta Břetislav Ludmila. V roce 1944 byl velitel Josef Vávra za účast v hasičském odboji zatčen a do konce války vězněn. Po osvobození byl zvolen předsedou sboru a jeho přispěním byla v roce 1955 v obci postavena nová hasičská zbrojnice. Velitelem sboru byl K. Šiška. V roce 1961 se podařilo v obci vyřešit zdroj vody a od listopadu 1963 byl sbor vybaven hasičským autem Š 805. V 80. letech sbor vedli V. Růžička (předseda), Stanislav Lehký (velitel), paní Provazníková (preventista) a Ludmila Turková (hospodářka).

převzato z knihy Miroslava Menšíka Historie dobrovolných hasičů okresu Havlíčkův Brod